na skok

Jak nás vede Bůh...

Někdy je dobrý zastavit se a v klidu a pohodě zhodnotit svoji minulost, nakreslit si křivku života, kdy jsem byl nahoře, kdy dole. A jak jsem na tom vlastně teď? Mně se tahle příležitost naskytla a mírně mi klesla brada, když jsem si uvědomil, jakou cestu si pro mě Bůh připravil. Všechny příhody, změny, trápení, radosti i všechny nečekaný události mají nějaký smysl. Vše do sebe zapadá jako puzzle.

Pochopil jsem, že jen silný zážitky silně rozvíjí, i když třeba nejsou nijak příjemný. Změna - je život, avšak Bůh panuje stejný včera i dnes.

„Miluj svého bližního jako sám sebe." Aneb, kdo je vlastně můj bližní?

Jak těžký je někdy narovnat zkřivený vztahy se svými bližními, nejbližšími, v rodině ... A právě tam je potřeba začít. Ono se to lehko řekne, ale už mnohem hůř realizuje. Když už se vztahem nedá nic dělat, tak je nutnost smířit se se stavem, který nastal a dávat lásku i přes hradby, který se zdají být nepřekonatelný.

Docela mě pobavila příhoda, kdy jeden dobrodinec chtěl darovat koblih „svému bližnímu" muži bez domova a čekal od něj vděčnost, nebo odmítnutí ... když, bezdomovec odvětil: „Ale já teď nemám  hlad" a dobrodinec zmrazeně odešel i se svým koblihem..... Inu jsme pouze lidi.

Život je boj (dobro x zlo)

Uvízla ve mě jedna myšlenka: Ježíš již zvítězil ve válce, my už jen musíme dobojovat životní bitvu.

V našem boji nám může pomáhat obnova křestního vyznání, tady je to hezky popsáno:

http://rob.signaly.cz/0807/obnova-krestniho-vyznani

nezávislost = svoboda

Přeji všem, aby ve svém životě byli nezávislí na materialních věcech, jedinou "povolenou závislostí " je Bůh.

Inspirace převzata z programu tábora JUMP XL

http://jump.cho.cz/